Historie

První pražské letiště zahájilo provoz v září 1920 ve Kbelích. Nicméně už koncem 20. let bylo jasné, že zdejší plocha rostoucímu zájmu o leteckou přepravu nebude stačit. Vláda ČSR proto v březnu 1929 přijala návrh na vybudování nového samostatného civilního letiště a stát vykoupil pozemek o rozloze 108 ha. V červenci 1931 byla vypsána veřejná soutěž na vybudování letiště.

Doba předválečná: 1929-39

V roce 1930 se na místě tehdy zvaném Dlouhá míle začalo s terénními úpravami a v červenci 1932 začala samotná výstavba. Během ní bylo bez mechanizace přesunuto 570 tisíc m3 zeminy a oseto 90 ha ploch. Využití mechanizace bylo omezeno, aby práce na budování nového letiště přispěly ke snížení nezaměstnanosti v době krize.

Výstavba byla ukončena 1. března 1937 a první letadlo přistálo na novém letišti 5. dubna 1937. Letiště také za odbavovací budovu získalo zlatou medaili na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži v roce 1937 a nadčasová hala se na mnoho dalších let stala vzorem pro výstavbu letištních odbavovacích budov po celé Evropě.

Letiště začínalo se třemi nezpevněnými travnatými vzletovými a přistávacími drahami, betonové se teprve začínaly budovat. Hned během prvního necelého roku prošlo letištěm 13 462 cestujících. Celková kapacita letiště byla tehdy zhruba 250 tisíc cestujících ročně. Do vojenské okupace v březnu 1939 byl vybudován základní dráhový systém ve tvaru trojúhelníku a upraven terén celé letištní plochy.

Před osmdesáti lety Ruzyně odbavila něco málo přes 13 tisíc pasažérů za rok.

V roce 2016 bylo na letišti odbaveno přes 13 milionů cestujících.

Při zahájení provozu letiště byla nejdelší z pěti travnatých přistávacích ploch dlouhá 1 200 metrů (tehdy unikátní délka).

Dnešní hlavní dráha letiště s označením 06/24 měří 3 715 metrů a vedlejší dráha 12/30 je dlouhá 3 250 metrů.

Období války: 1940-45

Během okupace a 2. světové války spravovala letiště vojenská Fliegerhorst. Němci zrušili veškerou československou leteckou dopravu, převzali letadla a využívali je především pro potřeby armády. Na letadlech byly znaky OK přemalovány na D-A. V provozu zůstala jediná linka: Berlín – Praha – Vídeň, kterou jednou denně zajišťovala Deutsche Lufthansa letadly Junkers Ju 52.

Letištní hangáry využívala německá armáda pro opravy vojenských letadel. Na letišti působila i letecká škola, kde se připravovali piloti bombardovacích letadel. I během války pokračovala výstavba dráhového systému, takže v roce 1945 mělo letiště čtyři dráhy o délkách od 950 do 1 800 metrů.

Díky květnovému povstání se podařilo letiště získat s téměř nepoškozenými dráhami, které tak bylo možné ihned využívat.

Doba poválečná: 1946-59

Po osvobození Československa v květnu 1945 byl na letišti rychle obnoven civilní provoz.  V roce 1946 byl také schválen návrh výstavby nové dráhy a dalšího rozvoje letiště. Letiště bylo postupně modernizováno, vzletové a přistávací dráhy byly prodlouženy, byl doplněn systém pojezdových drah a světelné zabezpečovací zařízení na noční provoz. V letech 1947–1948 byla také zahájena výstavba paralelní dráhy směrem na SV a JZ.

Doba normalizační: 1960-89

V roce 1960 rozhodla vláda o výstavbě nového terminálu severně od dosavadního – dostal proto název Sever (dnes Terminál 1). Samotná stavba začala o čtyři roky později a nová odbavovací budova s kapacitou až 2,3 milionu cestujících ročně byla slavnostně otevřena v červnu 1968. Systém vzletových drah byl dále rozšířen a samotné dráhy byly prodloužené až na délku 4,3 km.

Už v srpnu téhož roku prošlo letiště neobvyklou zatěžkávací zkouškou, když na něm přistávala letadla okupačních armád Varšavské smlouvy.

V 80. letech se výrazně omezila vnitrostátní letecká přeprava, a to jednak díky otevření dálnice Praha–Brno–Bratislava a také kvůli zrušení leteckého spojení na vnitrostátních linkách na krátké vzdálenosti z důvodu snah o úspory pohonných hmot.

V roce 1986 byla dokončena rekonstrukce původní odbavovací budovy z roku 1937, která ctila její funkcionalistickou architekturu. Dnes stará budova s názvem Terminál T4 slouží zejména VIP letům a státním návštěvám.

Tuzemské odbavení - budova nového terminálu sever

Příletová hala Terminálu 1

Přelom století: 1990-2011

Už na začátku 90. let bylo jasné, že počet leteckých cestujících v Česku rychle poroste. Proto byl v červnu 1995 položen základní kámen nového odbavovacího komplexu a parkoviště. V červnu 1997 byl zprovozněn vlastní terminál s kapacitou 4,8 milionu cestujících za rok a ve stejném roce vznikl také terminál Jih (dnes Terminál T3), který obsluhuje zejména soukromé lety. O rok později byl zprovozněn moderní cargo terminál, rozmrazovací stojánka a byla modernizována letištní věž.

Zatímco v roce 1995 prošly letištěm více než tři miliony cestujících, dvojnásobku, tedy přes šest milionů dosáhlo letiště v roce 2001.

V roce 2002 byl otevřen Parking C, tehdy největší poschoďové parkoviště ve střední Evropě. Začal se také využívat prodloužený prst B s nástupními prosklenými mosty a pohyblivým chodníkem a skončila rekonstrukce odbavovací budovy. V roce 2005 už počet odbavených cestujících přesáhl hranici 10 milionů.

V září 2005 byla oficiálně otevřena veřejná část terminálu Sever 2 (dnes Terminál 2), který se využívá pro lety v rámci Schengenského prostoru. Po jeho úplném dokončení v lednu 2006 měli cestující k dispozici 27 nástupních mostů a kapacita odbavených pasažérů se zvedla zhruba o 30 procent.

Nová hala Terminálu-sever

Odletová hala Terminálu 1

Doba nedávno minulá: 2012-2016

V květnu 2012 byla zahájena generální oprava hlavní dráhy RWY 06/24, která sloužila od roku 1963. Rekonstrukce probíhala v několika etapách a byla dokončena v roce 2014.

V roce 2012 došlo ke změně názvu z Letiště Praha na Letiště Václava Havla Praha. Stalo se tak 5. října 2012, v den výročí narozenin bývalého prezidenta České republiky Václava Havla.

Letiště také v roce 2015 zpřehlednilo a zjednodušilo systém parkování na letišti, které zastřešilo značkou Aeroparking.

1929
1933
1937
1937
1938
1939
1943
1945
1956
1968
1969
1979
1997
1998
2002
2005
2016
Budoucnost

Československá vláda rozhodla o výstavbě nového letiště na Ruzyňské pláni

Do roku 1929 byl veškerý letecký provoz soustředěn pouze na letiště Praha-Kbely. Zde již nebylo možné zajistit dostatečný komfort cestujících, proto Československá vláda schválila odkoupení ruzyňské pláně o celkové ploše 108 ha, která byla vytipována pro stavbu nového civilního letiště. Zároveň byl prosazen zákaz výstavby v bezprostředním okolí i v okolních obcích a byla vypsána veřejná soutěž na výstavbu letiště.

V roce 1933 začala výstavba letiště Praha-Ruzyně

Výstavba letiště začala 24.7.1933 zemními pracemi. Základní výstavba letiště trvala 44 měsíců. Součástí stavby byla nejen známá odbavovací hala, ale také dílny, truhlárny, opravárenské provozy a hangáry, jejichž velikost a moderní vzhled neměla do té doby v Československu obdoby.

Letiště Praha-Ruzyně bylo oficiálně otevřeno

Výstavba byla dokončena 1.3.1937 a téměř okamžitě bylo letiště připraveno začít přijímat a odbavovat první lety. Zahraniční odborníci označili letiště Praha za jedno z nejlepších v Evropě. Letiště mělo ve všech směrech vynikající parametry a vybavení. Moderní a nadčasová odbavovací hala Ing. Arch. A. Benše byla po mnoho dalších let vzorem při výstavbě letištních odbavovacích budov po celé Evropě.

5. dubna 1937 byl zahájen pravidelný provoz na novém letišti v Praze-Ruzyni

Slavný okamžik nastal 5.4.1937 v 9:00, kdy na ruzyňském letišti přistálo první letadlo. Jednalo se o stroj Douglas DC-2 Československé letecké společnosti na vnitrostátní lince Piešťany – Zlín – Brno – Praha. První mezinárodní spoj na lince Vídeň – Praha – Berlín přistál o hodinu později. Anglický odborný časopis Aeroplane psal o ruzyňském letišti jako o nejmodernějším a provozně nejvýhodnějším letišti ve střední Evropě.

Z Prahy se létá již do více než 100 evropských destinací

Letiště v Ruzyni rychle nabývá na významu. Z Prahy odlétá denně více letadel než z několika pražských nádraží odjíždí vlaků. Z Prahy již existovalo spojení s Paříží, Bruselem, Římem, Berlínem, Bukureští, Dubrovníkem, Amsterodamem nebo Moskvou. Na palubách letadel se poprvé objevují letušky (stewardky) a české letectví zažívá zlaté období.

Vyhlášen Protektorát Čechy a Morava, začíná doba temna a likvidace čs. letectví

V den vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (16. 3. 1939) obsadila německá armáda letiště a prakticky byla zahájena likvidace všech složek československého letectví a zachována byla pouze jedna linka - Berlín-Praha-Vídeň provozována jedinou leteckou společností té doby, Deutsche Lufthansou. Správu letiště převzal vojenský Fliegerhorst. Letadlová flotila přestala existovat. Dopravní letadla byla rozebrána, použita pro armádní účely nebo sešrotována.

Válka se značně podepsala na stavu letiště a jeho vybavení

Hangáry ruzyňského letiště byly využity jako technická základna pro opravy vojenských letadel, byla zde zřízena vojenská letecká škola. Bojová aktivita za 2. světové války zanechala stopy nejen na letecké technice, ale i na letišti samotném. Letištní plocha se plnila vraky sestřelených a havarovaných letadel, hangáry a budovy byly značně poškozeny střelbou.

Konec války ve znamení příletu spojeneckých letounů na ruzyňské letiště

Němci opouštěli letiště 8.5.1945, rozhodně však neměli v úmyslu odejít a ponechat letiště funkční. Příjezd k letišti byl zaminován, v odbavovací hale uložena trhavina, k jejímuž odpálení nakonec nedošlo. Letiště tak bylo zanedbané a poškozené, nicméně schopné provozu. Během několika dnů po skončení okupace se letiště zaplnilo vojenskými letadly spojeneckých armád, přistáli zde i čs. letci, kteří bojovali v zahraničních armádách. Nastala poválečná obnova letiště.

Přípravy nové výstavby letiště v areálu „Sever“

Již v roce 1956 bylo rozhodnuto o rozšíření kapacit ruzyňského letiště. Především se jednalo o výstavbu zbrusu nové odbavovací haly (v současnosti příletová hala Terminálu 1) a nové runwaye 07/25 (v současnosti hlavní runway 06/24). Dále bylo obsahem projektu výstavby v zastavovacím prostoru sever prodloužení runwaye 13/31 (která se částečně užívá dodnes jako RWY 12/30), vznik nových odbavovacích ploch, rekonstrukce dráhového systému a také výstavba technického bloku, do nějž budou soustředěny všechny složky Řízení letového provozu. Byla vypsána veřejná soutěž na umístění a designové řešení nové výstavby letiště.

Zahájení provozu nové odbavovací haly

V roce 1964 byla zahájena komplexní výstavba v severním zastavovacím prostoru. Vznikla zde nová odbavovací hala (nyní příletová hala Terminálu 1). Jednalo se o objekt určený pro odbavování odletových i příletových tratí, mezinárodních i vnitrostátních. Tento terminál byl slavnostně otevřen 15.6.1968, kdy začal sloužit veřejnosti zcela nový odbavovací areál „Sever“, kde je v současnosti soustředěna naprostá většina provozu letiště. Součástí výstavby byl i technický blok, kde dnes sídlí věž Řízení letového provozu, odkud je řízen pohyb letadel po celém letišti.

Zahájení provozu nového velkohangáru F

Středem pozornosti byla samozřejmě nová odbavovací hala, která začala sloužit veřejnosti a znamenala ohromný posun v kapacitě, bezpečnosti a modernosti letiště. Projektanti a dodavatelé se však plně soustředili na další projekt, výstavbu velkohangáru pro údržbu letadel. Ten byl dokončen a uveden do provozu v roce 1969 jako Hangár F, který bez větších úprav plní svoji funkci dodnes. Jedná se o hangárovou halu o rozměrech 213 x 59 metrů a navazující dílenskou halu o rozměrech 36 x 180 metrů, ve které jsou umístěny skladovací prostory, speciální dílny a kanceláře. Celá hangárová hala je v celé ploše volná, bez vnitřních podpěr.

Rekonstrukce vzletových a přistávacích drah 13/31 a 07/25

V říjnu 1979 bylo rozhodnuto o rekonstrukci vzletových a přistávacích drah 13/31 a 07/25 (v současné době runwaye 12/30 a 06/24). Nejprve byla kompletně rekonstruována runway 04/22 (která se již v současné době nepoužívá), doplněna světelným zabezpečovacím zařízením a upraveno její křížení s RWY 13/31. Tato runway měla délku pouze 2300 metrů a po dokončení celkové rekonstrukce ostatních drah měla postupně přestat sloužit pravidelnému provozu. Další v řadě byla rekonstrukce dráhy 13/31, která je dlouhá 3250 metrů a která byla také doplněna o nové světelné a zabezpečovací prvky. Na počátku osmdesátých let ale byla největší pozornost věnována dráze 07/25, jejímu novému povrchu a zabezpečovacím systémům. V rámci rekonstrukce byla položena nová cementobetonová deska a runway byla prodloužena na 3715 metrů.

Další výstavba odbavovací haly a zkapacitnění letiště

Od roku 1993 se postupně rozbíhala výstavba další nové odbavovací haly (nyní odletová hala Terminálu 1), základní kámen byl položen 26.6.1995. Součástí výstavby byl i prst B, který již obsahoval 3 pohyblivé teleskopické nástupní a výstupní mosty a čekárny pro cestující, kteří byli ke vzdálenějším letadlům dopravováni autobusy. Po dokončení tohoto prstu (část současného prst B), byla zahájena stavba samotného nového terminálu a prstu A s celkem 8 nástupními teleskopickými mosty. Touto etapou tak byl dokončen Terminál 1 a došlo k oddělení příletové a odletové části. Kapacita letiště tak stoupla na 4,8 milionu odbavených cestujících za rok.

Další stavební vývoj letiště

Od roku 1998 probíhala další výstavba v areálu letiště. Vystavěn byl nový Cargoterminál s administrativní budovou, odbavovací halou a skladovacími prostory. Dále byla vystavěna rozmrazovací stojánka, kde se provádí odmrazování letadel před vzletem, spolu se skladovacím hospodářstvím odmrazovací kapaliny. Vybudováno bylo také nové administrativní centrum a první patrové garáže (v současné době Parking A Smart) pro až 800 vozidel.

Dostavba prstu B, přípravy Terminálu 2

Postupně bylo jasné, že letiště již nevyhovuje kladeným nárokům na odbavovací kapacitu. Postupně tedy byla zahájena příprava výstavby spojovacího objektu, nového prstu C a Terminálu 2, který bude sloužit pro cesty do zemí Schengenského prostoru. Zároveň byl zmodernizován, upraven a prodloužen prst B. Do provozu byl uveden Parking C (Comfort).

Zprovoznění Terminálu 2

Rok 2006 přinesl zahájení provozu Terminálu 2, zprovoznění nejmodernější plně automatické třídírny zavazadel v Evropě a zavedení samoodbavovacích kiosků, které jsou dnes již běžnou součástí letišť. Počet nástupních mostů se zvýšil na 27 a kapacita letiště vzrostla o 30%. Letiště tak získalo současný ráz a v roce 2008 také současné schema provozu, kdy Terminál 1 je určen pro lety do zemí mimo Schengenský prostor, Terminál 2 naopak pro lety v rámci zemí Schengenské dohody.

Překonána hranice 13 milionů odbavených cestujících

Letiště poprvé pokořilo hranici 13 milionů odbavených cestujících přesně rok před výročím 80 let své existence. Z Prahy jsou denně odbavovány lety do Dubaje největším dopravním letadlem světa, Airbusem A380, pro který musel být speciálně upraven nástupní most v prstu B. Pravidelně se z Prahy létá také do Koreje, Číny, Kanady nebo USA. Zároveň začínají získávat konkrétní obrysy další rozvojové projekty letiště, současná kapacita totiž již brzy začne být opět nedostatečná.

Před letištěm stojí i do budoucna řada výzev

Před letištěm stojí i do budoucna celá řada dalších výzev. V následujících letech bude nutné vyřešit nejen současnou odbavovací kapacitu letiště, která v následujících letech bude postupně na své hranici, ale také dopravu z letiště do centra města. V plánu je vybudování rychlodráhy Praha-letiště – Praha Masarykovo nádraží, která doplní současné způsoby dopravy do centra Prahy. Rostoucí letecký provoz klade nároky nejen na počet stání pro letadla, ale také na kapacitu vzletových a přistávacích drah, kde bude v budoucnu nutné přistoupit k výstavbě paralelní dráhy, aby bylo možné uspokojit poptávku po přistáních a startech letadel. V plánech letiště do budoucna se tak objevuje nová runway, nový odbavovací terminál, rychlodráha, nové parkovací domy a celkové úpravy pozemků letiště. Velká pozornost je věnována nejen rozvoji terminálů, nové výstavbě paralelní runwaye, ale také zkapacitnění dopravy do centra Prahy.