RUNWAY FESTIVAL: Víkend otevřených dveří k 80. výročí Letiště Praha

Do roku 1929 byl veškerý letecký provoz soustředěn pouze na letiště Praha-Kbely. Zde již nebylo možné zajistit dostatečný komfort cestujících, proto Československá vláda schválila odkoupení ruzyňské pláně o celkové ploše 108 ha, která byla vytipována pro stavbu nového civilního letiště. Zároveň byl prosazen zákaz výstavby v bezprostředním okolí i v okolních obcích a byla vypsána veřejná soutěž na výstavbu letiště.

Výstavba letiště začala 24.7.1933 zemními pracemi. Základní výstavba letiště trvala 44 měsíců. Součástí stavby byla nejen známá odbavovací hala, ale také dílny, truhlárny, opravárenské provozy a hangáry, jejichž velikost a moderní vzhled neměla do té doby v Československu obdoby.

Výstavba byla dokončena 1.3.1937 a téměř okamžitě bylo letiště připraveno začít přijímat a odbavovat první lety. Zahraniční odborníci označili letiště Praha za jedno z nejlepších v Evropě. Letiště mělo ve všech směrech vynikající parametry a vybavení. Moderní a nadčasová odbavovací hala Ing. Arch. A. Benše byla po mnoho dalších let vzorem při výstavbě letištních odbavovacích budov po celé Evropě.

Slavný okamžik nastal 5.4.1937 v 9:00, kdy na ruzyňském letišti přistálo první letadlo. Jednalo se o stroj Douglas DC-2 Československé letecké společnosti na vnitrostátní lince Piešťany – Zlín – Brno – Praha. První mezinárodní spoj na lince Vídeň – Praha – Berlín přistál o hodinu později. Anglický odborný časopis Aeroplane psal o ruzyňském letišti jako o nejmodernějším a provozně nejvýhodnějším letišti ve střední Evropě.

Letiště v Ruzyni rychle nabývá na významu. Z Prahy odlétá denně více letadel než z několika pražských nádraží odjíždí vlaků. Z Prahy již existovalo spojení s Paříží, Bruselem, Římem, Berlínem, Bukureští, Dubrovníkem, Amsterodamem nebo Moskvou. Na palubách letadel se poprvé objevují letušky (stewardky) a české letectví zažívá zlaté období.

V den vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (16. 3. 1939) obsadila německá armáda letiště a prakticky byla zahájena likvidace všech složek československého letectví a zachována byla pouze jedna linka - Berlín-Praha-Vídeň provozována jedinou leteckou společností té doby, Deutsche Lufthansou. Správu letiště převzal vojenský Fliegerhorst. Letadlová flotila přestala existovat. Dopravní letadla byla rozebrána, použita pro armádní účely nebo sešrotována.

Hangáry ruzyňského letiště byly využity jako technická základna pro opravy vojenských letadel, byla zde zřízena vojenská letecká škola. Bojová aktivita za 2. světové války zanechala stopy nejen na letecké technice, ale i na letišti samotném. Letištní plocha se plnila vraky sestřelených a havarovaných letadel, hangáry a budovy byly značně poškozeny střelbou.

Němci opouštěli letiště 8.5.1945, rozhodně však neměli v úmyslu odejít a ponechat letiště funkční. Příjezd k letišti byl zaminován, v odbavovací hale uložena trhavina, k jejímuž odpálení nakonec nedošlo. Letiště tak bylo zanedbané a poškozené, nicméně schopné provozu. Během několika dnů po skončení okupace se letiště zaplnilo vojenskými letadly spojeneckých armád, přistáli zde i čs. letci, kteří bojovali v zahraničních armádách. Nastala poválečná obnova letiště.

Již v roce 1956 bylo rozhodnuto o rozšíření kapacit ruzyňského letiště. Především se jednalo o výstavbu zbrusu nové odbavovací haly (v současnosti příletová hala Terminálu 1) a nové runwaye 07/25 (v současnosti hlavní runway 06/24). Dále bylo obsahem projektu výstavby v zastavovacím prostoru sever prodloužení runwaye 13/31 (která se částečně užívá dodnes jako RWY 12/30), vznik nových odbavovacích ploch, rekonstrukce dráhového systému a také výstavba technického bloku, do nějž budou soustředěny všechny složky Řízení letového provozu. Byla vypsána veřejná soutěž na umístění a designové řešení nové výstavby letiště.

V roce 1964 byla zahájena komplexní výstavba v severním zastavovacím prostoru. Vznikla zde nová odbavovací hala (nyní příletová hala Terminálu 1). Jednalo se o objekt určený pro odbavování odletových i příletových tratí, mezinárodních i vnitrostátních. Tento terminál byl slavnostně otevřen 15.6.1968, kdy začal sloužit veřejnosti zcela nový odbavovací areál „Sever“, kde je v současnosti soustředěna naprostá většina provozu letiště. Součástí výstavby byl i technický blok, kde dnes sídlí věž Řízení letového provozu, odkud je řízen pohyb letadel po celém letišti.

Středem pozornosti byla samozřejmě nová odbavovací hala, která začala sloužit veřejnosti a znamenala ohromný posun v kapacitě, bezpečnosti a modernosti letiště. Projektanti a dodavatelé se však plně soustředili na další projekt, výstavbu velkohangáru pro údržbu letadel. Ten byl dokončen a uveden do provozu v roce 1969 jako Hangár F, který bez větších úprav plní svoji funkci dodnes. Jedná se o hangárovou halu o rozměrech 213 x 59 metrů a navazující dílenskou halu o rozměrech 36 x 180 metrů, ve které jsou umístěny skladovací prostory, speciální dílny a kanceláře. Celá hangárová hala je v celé ploše volná, bez vnitřních podpěr.

V říjnu 1979 bylo rozhodnuto o rekonstrukci vzletových a přistávacích drah 13/31 a 07/25 (v současné době runwaye 12/30 a 06/24). Nejprve byla kompletně rekonstruována runway 04/22 (která se již v současné době nepoužívá), doplněna světelným zabezpečovacím zařízením a upraveno její křížení s RWY 13/31. Tato runway měla délku pouze 2300 metrů a po dokončení celkové rekonstrukce ostatních drah měla postupně přestat sloužit pravidelnému provozu. Další v řadě byla rekonstrukce dráhy 13/31, která je dlouhá 3250 metrů a která byla také doplněna o nové světelné a zabezpečovací prvky. Na počátku osmdesátých let ale byla největší pozornost věnována dráze 07/25, jejímu novému povrchu a zabezpečovacím systémům. V rámci rekonstrukce byla položena nová cementobetonová deska a runway byla prodloužena na 3715 metrů.

Od roku 1993 se postupně rozbíhala výstavba další nové odbavovací haly (nyní odletová hala Terminálu 1), základní kámen byl položen 26.6.1995. Součástí výstavby byl i prst B, který již obsahoval 3 pohyblivé teleskopické nástupní a výstupní mosty a čekárny pro cestující, kteří byli ke vzdálenějším letadlům dopravováni autobusy. Po dokončení tohoto prstu (část současného prst B), byla zahájena stavba samotného nového terminálu a prstu A s celkem 8 nástupními teleskopickými mosty. Touto etapou tak byl dokončen Terminál 1 a došlo k oddělení příletové a odletové části. Kapacita letiště tak stoupla na 4,8 milionu odbavených cestujících za rok.

Od roku 1998 probíhala další výstavba v areálu letiště. Vystavěn byl nový Cargoterminál s administrativní budovou, odbavovací halou a skladovacími prostory. Dále byla vystavěna rozmrazovací stojánka, kde se provádí odmrazování letadel před vzletem, spolu se skladovacím hospodářstvím odmrazovací kapaliny. Vybudováno bylo také nové administrativní centrum a první patrové garáže (v současné době Parking A Smart) pro až 800 vozidel.

Postupně bylo jasné, že letiště již nevyhovuje kladeným nárokům na odbavovací kapacitu. Postupně tedy byla zahájena příprava výstavby spojovacího objektu, nového prstu C a Terminálu 2, který bude sloužit pro cesty do zemí Schengenského prostoru. Zároveň byl zmodernizován, upraven a prodloužen prst B. Do provozu byl uveden Parking C (Comfort).

Rok 2006 přinesl zahájení provozu Terminálu 2, zprovoznění nejmodernější plně automatické třídírny zavazadel v Evropě a zavedení samoodbavovacích kiosků, které jsou dnes již běžnou součástí letišť. Počet nástupních mostů se zvýšil na 27 a kapacita letiště vzrostla o 30%. Letiště tak získalo současný ráz a v roce 2008 také současné schema provozu, kdy Terminál 1 je určen pro lety do zemí mimo Schengenský prostor, Terminál 2 naopak pro lety v rámci zemí Schengenské dohody.

Letiště poprvé pokořilo hranici 13 milionů odbavených cestujících přesně rok před výročím 80 let své existence. Z Prahy jsou denně odbavovány lety do Dubaje největším dopravním letadlem světa, Airbusem A380, pro který musel být speciálně upraven nástupní most v prstu B. Pravidelně se z Prahy létá také do Koreje, Číny, Kanady nebo USA. Zároveň začínají získávat konkrétní obrysy další rozvojové projekty letiště, současná kapacita totiž již brzy začne být opět nedostatečná.

Před letištěm stojí i do budoucna celá řada dalších výzev. V následujících letech bude nutné vyřešit nejen současnou odbavovací kapacitu letiště, která v následujících letech bude postupně na své hranici, ale také dopravu z letiště do centra města. V plánu je vybudování rychlodráhy Praha-letiště – Praha Masarykovo nádraží, která doplní současné způsoby dopravy do centra Prahy. Rostoucí letecký provoz klade nároky nejen na počet stání pro letadla, ale také na kapacitu vzletových a přistávacích drah, kde bude v budoucnu nutné přistoupit k výstavbě paralelní dráhy, aby bylo možné uspokojit poptávku po přistáních a startech letadel. V plánech letiště do budoucna se tak objevuje nová runway, nový odbavovací terminál, rychlodráha, nové parkovací domy a celkové úpravy pozemků letiště. Velká pozornost je věnována nejen rozvoji terminálů, nové výstavbě paralelní runwaye, ale také zkapacitnění dopravy do centra Prahy.